Přibližně 70% obyvatel Prahy a Středočeského kraje je se stavem životního prostředí v místě svého bydliště spokojeno. Vyplývá to z výzkumu, který uskutečnila agentura NMS mezi obyvateli Prahy a Středočeského kraje v průběhu dubna 2010. Průzkumu se zúčastnilo 516 respondentů.
Pokračování:
Účastníkům výzkumu byla nejdříve položena otázka, jak hodnotí stav životního prostředí v místě svého bydliště. Celkem 69% účastníků výzkumu potvrdilo, že kvalita životního prostředí je velmi nebo spíše dobrá. Přibližně třetina dotázaných (29%) se domnívá, že životní prostředí je v místě jejich bydliště špatné.
Otázka: Jak hodnotíte stav životního prostředí v okolí Vašeho bydliště?
Účastníci výzkumu také hodnotili, jak se různé instituce starají v České republice o životní prostředí. Respondenti posuzovali práci vlády, Ministerstva životního prostředí, Parlamentu ČR, Magistrátu hlavního města Prahy a ekologických organizací.
Otázka: Pokud jde o ochranu životního prostředí, jak se následující instituce v ČR starají o životní prostředí?
Pozitivně byly hodnoceny zejména ekologické organizace. Ministerstvo životního prostředí bylo hodnoceno rozporuplně – polovina dotázaných hodnotila jeho práci pozitivně, polovina negativně. Ostatní politické instituce byly hodnoceny z hlediska ochrany životního prostředí negativně. Nejhorší hodnocení dostal Parlament ČR. O něco pozitivněji byly hodnoceny vláda a Magistrát hlavního města Prahy.
Účastníci výzkumu poté hodnotili, které typy znečištění životního prostředí jsou nebezpečné a které nikoliv.
Otázka: Jak nebezpečné jsou následující typy znečištění? (5=mimořádně nebezpečně; 1=není vůbec nebezpečné). Graf zobrazuje průměrnou známku.
Jako nejvíce nebezpečnou formu znečištění životního prostředí označili respondenti znečištění ovzduší způsobované průmyslem a pesticidy a chemická hnojiva používané v zemědělství. Naopak za nejméně rizikové pro kvalitu životního prostředí bylo označeno genetické upravování plodin.
Nakonec byli účastnící výzkumu dotázáni, zda by byli ochotni k určitým omezením svého životního stylu ve prospěch životního prostředí. Respondentům byly nabídnuty následující varianty omezení vlastního životního stylu, které by ale měly přispět k lepšímu životnímu prostředí: platit vyšší ceny energií, platit vyšší ceny za spotřební elektroniku, platit vyšší ceny za potraviny, mít nižší příjem nebo přijmout celkové snížení životní úrovně.
Otázka: Byl(a) byste ochoten(a) k alespoň jednomu z omezení ve prospěch životního prostředí?
58% účastníků průzkumu vyjádřilo ochotu alespoň k jednomu z nabízených omezení ve prospěch životního prostředí. Nejčastěji byli účastníci výzkumu ochotni omezit se placením vyšší ceny za spotřební elektroniku (44%) a placením vyšších cen za potraviny (32%). Nejméně často byli ochotni ve prospěch životního prostředí přijmout celkové snížení své životní úrovně.
Otázka: Byl(a) byste ochoten(a) k následujícím omezením ve prospěch životního prostředí?
said on : 19. 08. 10 @ 22:40
RSS pro tento článek
