Když se řekne kvalitativní marketingový výzkum, i laikovi se jako první vybaví diskusní skupina (focus group). Z celkového objemu realizovaných kvalitativních výzkumů trhu tvoří naprostou většinu. Čím si toto místo vydobyla? A není náhodou již čas ji z jejího prioritního postavení sesadit?
V súčasnosti je čoraz viac anketárov v uliciach ktorí si odpovede respondentov nezapisujú do papierových dotazníkov, ale priamo do počítačov. Táto metóda nie je najnovšia, ale v poslednej dobe najviac sa rozvíjajúca a aj najvýhodnejšia, ako pre agentúru tak aj pre klientov. Aké sú teda plusy a aké mínusy využívania počítačov pri osobnom anketovaní? To sa Vám pokúsime predstaviť v nasledujúcom článku.
V dnešní době již nikdo nepochybuje, že výzkum trhu je pro zavádění nových a podporu stávajících výrobků naprosto nepostradatelný. Pouze udržování povědomí o neustále proměnlivých náladách spotřebitelů umožňuje zahrát na tu správnou strunu, neustrnout v jednom bodě – byť dnes úspěšném, však zítra již zastaralém a pozítří zapomenutém. Jeden z největších španělských odborníků na reklamu Luis Bassat jmenuje ve své „Červené knize reklamy“ (El libro rojo de la publicidad, Debolsillo 2007) devět způsobů, jak může výzkum trhu pomoci při procesu tvorby reklamy a uvádění výrobků na trh. Podívejme se na ně z druhé strany, z pohledu odborníků na výzkum trhu.
V současné době schválili poslanci Slovenské republiky zákon o vlastenectví. Tento zákon by ve školách zavedl povinné hraní státní hymny na začátku školního týdne a v každé třídě by musely být státní znak, vlajka, text hymny a preambule ústavy. Politici i někteří státní úředníci by také museli skládat slib věrnosti státu. Výzkum agentury NMS, provedený v březnu 2010, se věnoval názorům občanů Slovenské republiky na tento kontroverzní zákon.
