Dne 9.9.2009 v článku "Jak Češi a Slováci chodí do kina?" uveřejnila agentura NMS výsledky z výzkumu týkající se návštěvnosti kin v rámci Slovenské republiky. Na výsledky průzkumu reagovala Jana Studená z Continental film, s.r.o., která poukázala na fakt, že výsledky výzkumu neodpovídají statistikám návštěvnosti kin (níže uvádíme dopis v plném znění). V tomto článku se pokusíme vysvětlit, jak mohla tato disproporce mezi výsledkem výzkumu a daty z návštěvnosti vzniknout.
9. září jsme uveřejnili článek zabývající se tím, jak Češi a Slováci chodí do kina, do jaké míry intenzitu návštěv kin ovlivnila např. ekonomická krize a zda lidé preferují spíše tradiční kina nebo multikina. Ve zmíněném článku jsme uvedli, že lidé dnes navštěvují v průměru kina méně nežli ve stejném období před rokem (nebo tak alespoň tvrdí). Dnešní článek se zaměří na důvody, proč lidé chodí do kin méně nežli v minulosti. Zaměříme se zejména na ty respondenty, kteří již do kin chodí minimálně (tj. v posledním roce v kině nebyli). Výsledky vychází z průzkumu, který agentura NMS provedla v srpnu 2009 na vzorku 466 respondentů z celé České republiky.
Když se řekne osobní dotazování, většina z nás si asi vybaví tazatele s tužkou a papírovým dotazníkem. Není to však jediná možnost, jak sbírat v terénu data. S nástupem moderních technologií se stále více uplatňuje CAPI (Computer Assisted Personal Interview) – dotazování s pomocí počítače. Dnes se pokusím odpovědět, proč zadavatelé výzkumů projevují o tento způsob sběru dat stále větší zájem. Zároveň (ostatně jako jakákoli jiná metoda získávání dat ve výzkumu trhu či veřejného mínění) má i CAPI své slabší stránky, na které bychom neměli při zvažování výběru vhodné metody sběru dat zapomínat.
Češi chodí do kin (tradičních i multikin) častěji nežli Slováci. Přibližně 80% Čechů navštívilo v posledním roce kino, zatímco Slováků výrazně méně - 66%. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura NMS v srpnu 2009 na vzorku 940 respondentů z České i Slovenské republiky.
